Parkour je umění pohybu - překonávání překážek. Při něm jsou využívány přirozené pohyby jako běh, skákání a lezení, pomocí kterých se co nejefektivněji a nejrychleji dostává člověk z místa na místo.
   Parkour je nesoutěžní sport. Při tréninku se snažíme překonat sami sebe, svůj strach a své nedostatky a neustále se zlepšovat, nikoliv soupeřit s ostatními. Parkour není sportem extrémním, jak je občas prezentován v médiích. Extrémní je pouze v případě, že hazardujete se svým životem a    děláte něco, co neumíte a nechápete.
V mnohých aspektech se parkour podobá bojovým uměním. Když se mu člověk věnuje naplno a správně, jde v podstatě o životní cestu a filozofii. Neustále překonáváme překážky, ať už psychické či fyzické.
   Smyslem tréninku je ovládnout lépe své tělo jako celek. Nemá smysl se učit jen jednotlivé techniky odděleně, ale spíše průběžně zdokonalovat svůj pohyb. Cílem je být silnější, abychom byli užitečnější jak v běžném životě, tak případných extrémních situacích, které mohou nastat i v moderním světě.
 

   Člověk překonává překážky odedávna, dokonce i způsobem, jakým je definován Parkour. Ale dnešní podobu a definici mu vtisknul Francouz David Belle. Ten se odmala věnoval bojovým uměním a umění pohybu v jeho přirozeném životním prostředí – nejprve v lese a pak právě ve městě. Ve všem ho hodně ovlivnil jeho otec pocházející z Vietnamu, který prošel výcvikem francouzské armády a posléze pracoval jako hasič.
 

   Z videí a textů, které jsou k nalezení na internetu, se může zdát, že Parkour je úplně o něčem jiném, než jsem celou dobu psal. Ale není tomu tak. Parkour je jasně definován, ale ve snaze hnaní se za senzací bývá často překrucován. Parkour není svoboda pohybu, jak bývá často mylně označován.
   Parkour nejsou líbivá salta a akrobacie. To není účinný a rychlý pohyb. Stejně tak nejde jen o skoky z co nejvyšší výšky, ty mohou být jen malou částí pro opravdu zkušené jedince, kteří trénují již spousty let. U začátečníků hrozí zničení si zdraví ihned úrazem, ale i následky špatné techniky skoků a dopadů, které způsobí nevratné poškození kloubů.
   V neposlední řadě je důležité neškodit. Ani svému okolí ani svému zdraví. Při tréninku parkouru byste neměli ničit soukromý ani veřejný majetek a vnikat na soukromé pozemky. Pokud vás někde nechtějí, tak tam prostě netrénujte. A trénujte s rozmyslem, nejlépe pod vedením zkušenější osoby.
   Ačkoliv se z tohoto textu může zdát, že parkour je plný omezení, přesto nabízí úplně nový pohled na naše okolí i na nás samotné a neskutečný pocit volnosti.

     Text převzat z Parkour.cz